Podnebí na Krétě je sice typicky subtropické s horkými suchými léty a poměrně vlhkými zimami s teplotami nad nulou, ale je nutné si uvědomit, že Kréta je ostrov více než 300 km dlouhý, 60 km široký a prostředkem se táhnou hory s výškami přes 2 000 metrů. Všechny tyto skutečnosti napovídají, že počasí na Krétě může být velmi proměnlivé a nepředvídatelné, především na podzim, v zimě a na jaře. V létě je stálejší a změny se týkají hlavně intenzity větru, nikoliv teplot či srážek.
Obecně se dá říct, že severní pobřeží Kréty má stabilnější podnebí než jižní. Na horách se pak v zimě pravidelně objevuje sníh zhruba od prosince do března ve výškách nad 1 000 metrů. Jižní pobřeží je však v průměru o 3 °C teplejší než severní.
Nejpřesnější aktuální předpověď počasí na Krétě poskytne web řecké meteorologické služby meteo.gr.
Ačkoliv je Kréta poměrně kompaktní ostrov, její klimatické podmínky se mohou výrazně lišit podle toho, kde se právě nacházíte – na severním nebo jižním pobřeží, na západě, v horách nebo u moře. Klíčem k pochopení počasí na Krétě je geografie ostrova: vnitrozemí protíná několik horských pásem (nejvýznamnější jsou Bílé hory – Lefka Ori, pohoří Ida a Dikti), která vytvářejí přirozenou bariéru a podmiňují rozdílné klima mezi severem a jihem.
Severní část Kréty, obrácená směrem k Egejskému moři, má mírnější a stabilnější klima. Zimy bývají vlhčí, ale méně větrné. Průměrné teploty jsou zde o něco nižší než na jihu a častěji zde fouká známý vítr „meltemi“, který v létě přináší vítané ochlazení. Města jako Chania, Rethymno nebo Heraklion tak nabízejí ideální rovnováhu mezi horkými léty a snesitelnými zimami. Oblast je vhodná jak pro letní dovolenou, tak pro jarní nebo podzimní pobyty.
Jižní strana Kréty, obrácená k Libyjskému moři, má výrazně teplejší a sušší klima. V průměru je zde o 2–3 °C tepleji než na severu, a to nejen v létě, ale i v zimě. Srážek je méně a celkově zde panuje více slunečných dnů. Jižní pobřeží tak patří k nejteplejším oblastem celé Evropy v zimním období – například město Ierapetra je nejjižněji položeným městem Evropy s největším počtem slunečných dní v roce. V létě může být jižní pobřeží velmi horké a sušší krajina je náchylná ke vzniku požárů.
Ve vnitrozemí, zejména v nadmořských výškách nad 1 000 m n. m., panuje horské podnebí. Zimy bývají chladné a sněhová pokrývka není výjimkou – například masiv Psiloritis (Ida) nebo Bílé hory bývají v zimě pokryté sněhem od prosince až do března. Naopak léta zde bývají mírnější a s příjemnějšími teplotami než na pobřeží. Oblasti jako Anogeia, Askifou nebo Zaros jsou ideální pro milovníky turistiky, kteří hledají klid a čerstvý horský vzduch i v nejteplejších měsících.
Západní část ostrova (okolí Chanie a národní park Samaria) je zelenější a vlhčí, zejména díky vysokým horám, které zde zachytávají srážky. V zimě a na jaře je tato oblast velmi bohatá na vodu – horské řeky a bystřiny jsou plné, krajina je rozkvetlá a úrodná. Západní Kréta je ideální pro cestovatele, kteří hledají kontrast mezi mořem a horami na malém prostoru.
Východ Kréty (oblast Sitia, Agios Nikolaos) je suchší a slunečnější, s méně zelení než západ. Srážek je zde nejméně z celého ostrova. Tato oblast bývá také klidnější turisticky, s menší hustotou návštěvníků, což ji činí vhodnou pro ty, kdo hledají klidnější dovolenou. Vegetace je zde středomořská a výhledy často velmi dramatické – suché kopce střídají hluboká údolí a terasovitá políčka.
